Pangaruh poténsial radiasi kosmik dina kasadaran koléktif kamanusaan

1 26. 10. 2016
Konperénsi internasional ka-6 ngeunaan exopolitics, sajarah sareng spiritualitas

Dlouho jsem hledal odpověď na to, co by mohlo z jádra naší Galaxie do roku 2012 přiletět, aby to mohlo nějak ovlivnit život zde na Zemi. Nakonec jsem ten háček asi našel. Po přečtení několika odborných článků a shlédnutí příslušných grafů jsem došel k závěru, že tím, co nás může do roku 2012 postupně se stoupající tendencí ovlivňovat, by mohla být notná dávka kosmického záření původem právě z centra naší Galaxie. – To už jste si mohli přečíst v mém předchozím článku 2.4: Kosmické záření a „fotonová energie”. Doposud ale scházela podrobnější obhajoba této teorie. To chci teď změnit.

Když jsem se na vývoj kosmického záření a události ve 20. století podíval do detailu, všiml jsem si zajímavých pravidel. – Pokud intenzita kosmického záření klesala, nadešly spíše „horší časy” – je to zřejmě příznivé období především pro války a osudové revoluce směrem spíše k horšímu. Jestliže ale intenzita kosmického záření stoupala, války jako by byly v útlumu a ve světě se projevily převážně příznivé změny – například ukončení druhé světové války nebo „příznivé revoluce” (např. rozpad komunistického bloku v Evropě). Více se také v těchto dobách zřejmě ozývají obyčejní lidé a více se bouří proti zákonům „zvrchu”, s kterými nesouhlasí…

Tím nechci říci, že v období s vyšší intenzitou kosmického záření se děly jen příznivé změny a naopak. To ne. Jen se zdá, že v době s vyšší intenzitou kosmického záření dobré převažovalo nad horším a v dobách s intenzitou nižší pak spíše špatné převažovalo nad dobrým. Co je ale zajímavé, že známé velké války ve 20. století probíhaly snad výhradně v dobách s menším přítokem kosmického záření do atmosféry. Rovněž se zdá být pravidlem, že čím větší pohyb v intenzitě toku kosmického záření nastane, tím větší změny daného charakteru se ve světě projeví (tzn. pokud intenzita kos. záření klesne významněji, projeví se zásadněji změny k horšímu; při podstatnějším vzestupu intenzity je to přesně naopak).

Jestliže v této teorii mám pravdu, pak by si stálo za to položit si ještě otázku, jaký vliv by mohlo mít kosmické záření přímo z jádra naší Galaxie, ke kterému se možná do roku 2012 schyluje. Vždy v minulosti byly totiž zdrojem kosmického záření spíše jádra okolních Galaxií, avšak nyní, když se blíží výjimečné postavení v naší Galaxii, mohl by se teoreticky otevřít jakýsi kanál mezi naší Sluneční soustavou a jádrem Mléčné dráhy, který by k nám z jádra mohl zavést intenzivnější vlnu kosmického záření než na jaké jsme byli doposud zvyklí. Přeci jen, toto Galaktické postavení se opakuje jen jednou za 26 000 let, nějaké důsledky by se úplně klidně objevit mohly. Nemohl by vliv této silné vlny být poněkud odlišný? Nebo způsobit opravdovou a doposud nevídanou revoluci v našem způsobu myšlení a vnímání světa, pokud do našeho vědomí skutečně zasahuje? K tomu se vrátím ještě v tomto článku později. Nejdříve si podrobněji rozebereme 20. století.

1258508355
Zdroj obrázku: Osel.cz

 

Než se začnu všemu věnovat opravdu do podrobna, všimněte si na grafu nejdříve několika základních věcí:

        1.Vidíme klesající trend v intenzitě kosmického záření přibližně od roku 1910 a pak především po roce 1915, což zhruba souhlasí s dobou 1. světové války.

2. Když si zatím nebudeme všímat těch krátkodobějších výkyvů vinou jedenáctiletého slunečního cyklu a hodnoty z celého grafu vezmeme komplexně, můžeme si všimnout, že kolem roku 1940 jako by v toku kosmického záření nastala „nová éra”: Právě v té době je zřetelný ještě větší propad křivky a intenzita kosmického záření se dostala na zatím minimální hodnotu. Podstatné na tomto poklesu ale je, že až do konce 20. století už podle tohoto grafu intenzita kosmického záření nebyla nikdy vyšší než před rokem 1940! Tento pokles přitom neuvěřitelně souhlasí s 2. světovou válkou – a jak víme, vývoj ve světě i po druhé světové válce jako by se opravdu urychlil. Ale změny k opravdu pozitivnímu se moc nekonaly – spíše závody ve zbrojení, nové a ničivější zbraně, komunismus, přetechnizovaný svět atd…, což odpovídá naší charakteristice „čím méně kosmického záření, tím méně pozitivního”.

A teď už tedy vezmeme jednotlivé poklesy a vzestupy křivky od roku 1900 podrobněji. K danému období vzestupu / poklesu křivky na grafu přiřazuji nejpodstatnější události ze světa nebo ČSR:

    • Vrchol v intenzitě toku kosmického záření na počátku 20. století: Odpovídá masivní demonstracím a revolucím v Terstu a Itálii. V Terstu se masivně bouřili dělníci proti zkrácení pracovní doby, v Itálii lidé nebyli spokojeni se zákonem o civilním rozvodu manželství. Došlo také k revoluci v Panamě. Podle našeho výše uvedeného pravidla to tedy souhlasí.
    • Pokles cca 1905 – 1915: Nejnižší hodnoty odpovídají době potopení Titaniku a především I. světové válce.
    • Vzestup cca 1915 – 1918: Odpovídá mimo jiné konci I. světové války a vzniku Československa jako demokratického státu.
    • Pokles cca 1920: Odpovídá např. politické krizi v ČSR, pandemie Španělské chřipky.
    • Vzestup kolem 1925: zde jsem na nic zásadního v pozitivním ani negativním slovu smyslu nenarazil
    • Pokles kolem 1930: Sedí na velkou globální ekonomickou recesi.
    • Vzestup cca 1932 – 1937: V celku poklidné období mezi největší vlnou ekonomické recese a II. světovou válkou.
    • Pokles kolem 1938 až 1940: Začátek II. světové války v době, kdy byla hodnota kosmického záření nejnižší.
    • Vzestup kolem 1943 – 45: Nejvyšší hodnota kos. záření v roce 1945 odpovídá konci druhé světové války.
    • Pokles asi 1946 – 1950: Občanská válka v Řecku (1944 až 1949), začátek „komunistické éry“, arabsko-izraelská válka.
    • Vzestup cca kolem 1955: Československo zahrnuto do Varšavské smlouvy (která původně vznikla na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci a byla zneužita až později).
    • Rychlý pokles kolem 1960: „Rok Afriky“ (1960), zemětřesení v Chile (dosud nejsilnější zaznamenané), katastrofální sesuv v Handlové, odpálena zbraň Car-bomba (nejničivější zbraň vůbec), zhruba období nejtvrdšího komunismu v ČSR. Pozn.: Všimněte si i větších živelných katastrof…
    • Rychlý vzestup cca 1960 – 1965: Vznik solidární organizace Africké jednoty, ve vesmíru první žena světa (Valentina Těreškovová), vynalezena počítačová myš.
    • Pokles cca 1964 až 69: Začátek okupace ČSSR sovětskými vojsky (v době, kdy byla hodnota kos. záření nejnižší), válka ve Vietnamu (vyvraždění My Lai roku 1968 také odpovídá většímu poklesu), šestidenní válka mezi Sýrií, Izraelem a Jordánskem.
    • Stabilní hodnoty v období 1970 – 1980: Stav v ČSSR se nemění – sovětská vojska nás stále okupují…
    • Pokles cca 1980 až 1983: Irácko-íránská válka, válka Falklandy-Malvíny (odpovídá největšímu poklesu 1982), vojenský puč v Nigérii, do ČSSR byly dovezeny ruské rakety.
    • Vzestup kolem r. 1985: Odpovídá masivním revolucím, rozpadu komunistického bloku v Evropě a nastolení svobodnějšího režimu (právě v 80. letech dochází od konce 60. let konečně k významnějšímu výkyvu v intenzitě kos. záření a změny jsou tady!)
    • Rychlý propad kolem 1992-95: Mimo jiné rusko-čečenské války, masakr 8000 mužů v Bosně, bombový útok na Světové obchodní centrum, USA provedla útoky v Somálsku,…
    • Rychlý vzestup na konci století: může souviset již s apokalyptickým procesem; viz. níže

Všimli jste si, že prakticky u žádného z bodů jsme neshledali nic, co by vysloveně odporovalo našim výše uvedeným definicím? Pravidelně v dobách, kdy intenzita kosmického záření poklesla, jako by se situace ve světě zhoršila – přišly války, teroristické útoky a někde byl dokonce zaznamenán i podezřele vysoký počet větších přírodních katastrof, což by dokonce mohlo nenápadně naznačovat, že kosmické záření zčásti zasahuje i do procesů přírodních… Naopak – jakmile se přítok kosmického záření z vesmíru zvýšil, velké války ustaly a byly tu najednou jisté snahy o spřátelení některých národů a probíhaly revoluce, kdy se obyčejní lidé bouřili proti mocným a nechtěli si už (konečně) nechat líbit, jak s nimi tito mocní jednají nebo jak vedou stát. A když se už nestalo nic zásadního v tomto pozitivním slova smyslu, tak byl ve světě alespoň relativní „klídek” (např. mezi hospodářskou recesí a II. světovou válkou). Je vůbec možné, že to nemusí dokazovat nic o vlivu kosmického záření na naše kolektivní vědomí?

Už několikrát jsem ve svých článcích naznačoval, že změny ve světě jako by se ještě urychlily s příchodem milénia. – Opět přibylo válek, přírodních katastrof nebo masivních revolucí. Může za to do jisté míry opět kosmické záření? Pokud ano, přichází tentokrát z jádra Mléčné dráhy?

Po dlouhých 26 000 letech co nevidět dojde k postavení, kdy Slunce, Země a střed Mléčné dráhy bude ležet v přesné přímce. Hlavním zdrojem intenzivního kosmického záření přitom jsou galaktická jádra. Nevytvoří se zmíněným postavením příznivé podmínky pro přenos velkého množství kosmického záření přímo z centra naší Galaxie? A neděje se už teď mezi Sluneční soustavou a Galaktickým jádrem něco, co přenos kosmického záření ještě usnadní? Astronomové se mohou snažit nám odpovědět, ale jak se projevilo poslední sladění před 26 000 lety, to mohou maximálně jen spekulovat – výsledky vědeckých studií se co chvíli mění. Jistá možnost, že kosmické záření k nám v nadcházejících letech přijde z jádra Mléčné dráhy, tu tedy rozhodně je.

Intenzita kosmického záření bez přestání stoupá od roku 2004 – jakousi podivnou shodou náhod zrovna od doby, kdy měl odstartovat duchovní vzestup lidstva související s přechodem do Nového světa po roce 2012. Mluví se o fotonové energii, která nám má změnit vědomí – a kosmické záření skutečně obsahuje fotony. A paralel je více, jak jsme se tím zabývali v článku Kosmické záření a „fotonová energie”.

Tato transformace se má vyznačovat tím, že se budou postupně hroutit systémy vytvořené konzumní společností. Říká se, že půjde o duchovní revoluci, kdy se každý člověk začne chovat tak, jaký doopravdy uvnitř svého Já je (změna vědomí) a nakonec to vše vyústí v nové začátky, Nový svět s naprosto odlišnými pravidly a systémy. Řekli jsme si, že do roku 2012 by mohlo být za již zmíněných předpokladů kosmické záření mnohem intenzivnější. Také jsme si řekli, že vzestup jako by souvisel s revolucemi, které se v minulosti odehrály. Takže tu vlastně máme další zajímavou shodu.

1258508464

Je zajímavé, že cokoliv zásadnějšího se děje s křivkou na tomto grafu, odpovídá nějakému většímu posunu ve společnosti. V době nejnižších hodnot (rok 2001) proběhly teroristické útoky na USA, začala válka proti terorismu a propukla i válka v Iráku (2003). Během vzestupu křivky, který startuje rokem 2004, také nalezneme pár bodů, které kolidují s některými významnými událostmi ve světě. Oproti trendu ve 20. století se tu ale něco poněkud mění. To by možná mohlo posloužit jako podnět k vážnému zamyšlení, zda se už bezprostředně neprojevují změny v souvislosti s rokem 2012. Docela dobře to opět souhlasí s očekáváním od transformace – čím výše se v hodnotách kosmického záření dostáváme, tím větší rány dostává konzumní společnost. Svět vůbec se v této době stále rychleji polarizuje jako před nějakým „podvědomým očekáváním”:

Jen namátkou: Od roku 2006, kdy křivka začala ještě významněji stoupat, se u nás větším způsobem začala projevovat politická krize. Americký radar, který jsme tu málem měli proti vůli obyvatel, byl příčinou přestřelek mezi světovými mocnostmi. Zajímavější je ale další vlna vzestupu v druhé polovině 2008 – to neuvěřitelně sedí na začátek stávající ekonomické recese! Během roku 2009 až dodnes jsme se pak naplno potýkali s následky recese. Byli jsme také svědky stupňujících se manifestací z různých koutů světa, nápadnějších klimatických výkyvů než v minulosti (možná souvislost s teorií H. Svensmarka) nebo snahy nacionalistických stran prosadit se ve vyšší politice. A křivka stoupá dál kamsi do neznáma… Jak to půjde dál? A co udělá s naším vědomím? Opravdu proběhne něco na styl transformace?

V některých kulturách je střed Galaxie považován za střed vesmíru, jak jsme si už ostatně v jiných článcích říkali. Mayové kvůli tomu ukončili svůj kalendář, protože věří, že právě z centra naší Galaxie do Sluneční soustavy v dnešní době zamíří energie, která očistí planetu a jaksi ji dovede k novým začátkům. Je tou „energií” myšleno opravdu kosmické záření?

Pokud je tato teorie opravdu správná, lze předpokládat, že intenzita kosmického záření bude do roku 2012 mnohonásobně vyšší, a to by platilo i v případě, že tou dobou bude vysoká sluneční aktivita. To právě proto, že jádro Mléčné dráhy jako zdroj kosmického záření by se v naší soustavě mohl projevit mnohem více než jádra ostatních Galaxií v sousedství, jejichž záření jsme v relativně malé míře zaznamenávali v předchozích dobách. Za vše mluví rozdíl mezi vzdálenostmi našeho galaktického jádra a center ostatních Galaxií – Andromeda, která je naší Galaxii nejblíže, je od nás vzdálená 2 500 000 světelných let. Naproti tomu jádro naší Galaxie je vzdáleno „pouhých” 26 000 světelných let… Pokud tedy sladění v roce 2012 může otevřít kanál mezi Sluneční soustavou a galaktickým jádrem, zásah by mohl být opravdu silný. A následky na našem vědomí, pokud se ve své teorii nemýlím – revoluční..

Tulisan anu sami